Moroj - Kajetán Sergej Ozera

3. března 2013 v 11:30 |  Profily
Jméno: Kajetán Sergej Ozera
Rasa: Moroj
Živel: Vzduch
Věk: 17 let
Datum narození: 19.1. 1995
Místo narození: Michigan

Vzhled: První, čeho si na Kajovi všimnete, jsou jeho zelené oči. Když říkám zelené, myslím čistě zelené. Má hubený, dlouhý obličej a rozcuchané, neposlušné opravdu tmavě hnědé vlasy. Někdy se mohou zdát až černé. Může si je učesat kolikrát chce - stejně budou rozcuchané. Je vysoký něco kolem metru devadesát, takže na moroje má průměrnou výšku. Jediný aspekt, podle kterého ho poznáte, je to, že rád chodí v tmavém oblečení, ale nepohrdne ani tmavými odstíny barev jako jsou zelená, modrá, nebo červená. Jako každý moroj, ani on neoplývá svalstvem, či nějakou super silou, nicméně vůči jiným morojským chlapcům by pravděpodobně obstál, není úplně vychrtlý. V levém uchu nosí malou nenápadnou černou náušnici. Někdy si kolem krku dává i řetízky, ovšem má jich víc a tak není nikdy jisté, že si vezme zrovna nějaký konkrétní. Pokračujeme tradiční větou "Jako každý moroj" má i bledou pokožku, která působí až nezdravě, ovšem nijak se to nevymyká běžným normám. Rozhodně se o Kajovi nedá říct, že by vyčníval z davu.

Povaha: Kaj je velice tichý moroj. Ačkoli pohyb ve společnosti mu nedělá nějaký zvláštní problém, ale nemá to rád a raději zůstává na jejím okraji, v klidu o samotě. Je to flegmatik, takže ho jen tak něco nerozhází. Nemá potřebu nějak náruživě vyhledávat společnost, ani mužskou, ani ženskou. Známky nemá moc dobré, škola ho totiž nezajímá natolik, aby svůj volný čas trávil učením. Chodí tam jenom proto, aby měl nějakou budoucnost. Ovšem musí uznat, že kolikrát svého královského jména využil. Jeho povaha je tudíž i trošičku… Podlá. Jakmile Kaj po něčem zatouží, většinou dělá všechno pro to, aby dotyčnou věc získal. Má rád černý humor a sarkasmus, tudíž se v jeho společnosti nemusí lidé cítit dobře. Rád se směje, ale aby se smál, musí mít opravdu dobrý důvod, jeho humor je velice střídmý a kromě černého humoru jej jen tak něco nepobaví. Má rád slovní přestřelky. Dříve, než se začne prát, si vždy s dotyčným vymění pár pěkný slov a narážek, většinou z toho vyjde jako vítěz. Díky jeho flegmatické povaze se to ale stává málokdy. Jeho oblíbeným zvířetem je pavouk, rád pozoruje tkaní jejich sítě. Působí to na něj uklidňujícím dojmem. Dále má rád kočky. Stejně jako pavouci, i kočky jsou stvoření, která nepotřebují k životu neustálý pohyb a to je to, co ho uklidňuje. Kromě tohoto má Kaj talent na kreslení a rád čte - úplně nejradši historické romány, kde jsou dopodrobna rozepsány techniky mučení. Sám by pravděpodobně mučení nikdy neprovozoval, nicméně je pro něj zajímavé, co všechno si lidé dokázali vymyslet na potrestání svých vlastních druhů. Neholduje šťastným koncům, protože sám moc dobře ví, že šťastný konec potkává málo lidí, ještě méně morojů a úplně nejméně dhampýrů. Co se týče her, velice rád si zahraje šachy, aby si zbystřil mysl. Kajova povaha je mnohem složitější, ovšem to už se vyvíjí podle typu lidí, se kterými jedná.

Životopis: Kaj se narodil v Michigenu, kde žil až do svých pěti let. Měli hezký byt, kde nevzbuzovali zbytečnou pozornost. Po uplynutí pěti let nicméně začalo být nájemním divné, že z bytu přes den nikdo nevychází a tak se jeho rodiče (samozřejmě i s ním) přestěhovali do Talkeetny, kde žili pouze půl roku - celé období tmy. Bylo to takové přechodné období, než si najdou něco lepšího. Pro Kaje to bylo asi nejšťastnější období života, poněvadž mohl chodit ven a chovat se jako normální dítě. A začal si tak i připadat. Tenkrát měl spoustu kamarádu a zbožňoval být jimi obklopen. Jeho rodiče si byli jisti, že bude až bude starší, bude vymetat jeden večírek za druhým. Ovšem pak vysvitlo slunce a rodina se opět musela přestěhovat. Vrátili se poblíž Michiganu, nicméně do něj už se nevrátili. Zůstali jen o několik desítek kilometrů dál, ve studené Minnesotě. Koupili si malý, útulný domek na okraji města a tam už zůstali. Dá se tedy říct, že Kaj žil celý život na sněhu. Ovšem na něm zanechalo odstěhování se z Talkeetny známky na celý život. Už nechtěl přátelé. Lpěl na těch, které už získal a nové nechtěl, už vůbec ne morojské. Mezi chováním lidí a morojů byl na jeho vkus až moc velký rozdíl. Navíc, ve studené Minnesotě moc morojů nežilo. Když byl starší, rozhodli se jeho rodiče, že se ho pokusí zařadit do společnosti tím, že ho nechají nastoupit na akademii svatého Vladimíra. Kaj to pouze flegmaticky přijal, nicméně jeho nepřizpůsobivá povaha byla napjatější, než jindy. Těsně po nástupu na akademii jeho rodiče zabili strigojové a Kaj se uzavřel do sebe ještě víc. Nevyčítal si jejich smrt, nemohl nic dělat, přesto ho silně zasáhla smrt jediných lidí, se kterými byla společná řeč příjemná. Slyšel, že má možná ještě někde nějaké příbuzné, ale nehledal je. Nyní žije na akademii a protlouká se, jak se dá. Nemá tu přátelé a tak celé dny jen sedí v lavicích, nebo jinde a čte si, poslouchá hudbu, nebo si načrtává zátiší.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Propagace:
Chceš taky vyměnit ikonku? Napiš do reklam.