Dhampýr - Ien Lawson

10. března 2013 v 11:27 |  Profily
Jméno: Ien Lawson
Rasa: Dhampýr
Věk: 18 let
Datum narození: 5.10.1995

Vzhled: Je štíhlé, šlachovité postavy, ale ani nějaké ty svaly mu nechybí. Není příliš vysoký, většina mužů jeho věku ho o nějaký ten centimetr převyšuje. Jeho vlasy mají tmavě hnědou, skoro až černou barvu a neposedně se kroutí, proto jim Ien nedává žádnou volnost a nosí je krátce střižené. I přesto mu však nějaké ty zákeřné pramínky trčí do strany a tvoří tak jakýsi rozcuch přirovnatelný k vrabčímu hnízdu. Pod poměrně výrazným obočím se nachází pár hnědozelených očí. Nos má Ien rovný, nikterak veliký, ústa tak akorát a trošku tmavší rty. Nechává si růst krátké strniště, které má značně nazrzlou barvu a celkem silně proto kontrastuje s tmavými vlasy. Ienovu pravou tvář zdobí trojice malých mateřských znamének, která jsou však dobře viditelná. Ien má vlastní styl oblékání, snaží se, aby nevypadal jako každý druhý v davu, což je docela paradoxní, vezmeme-li v potaz jeho stydlivou povahu. Nejčastěji ho lze vidět v tmavých (tmavě šedých nebo černých) džínech, červené košili z plandavého materiálu a černé vestě, která mu dodává určitou eleganci. K tomu všemu nosí klasické conversky. Pokud je chladněji, nosí Ien barevné svetry, nejčastěji pruhované a kolem krku jednobarevný šátek. V zimě ho lze vidět v tmavě modrém kabátu s vysokým límcem a dvěma řadami nablýskaných knoflíků. Je jasné, že má rád barvy, protože v naprosté většině případů má na sobě vždy alespoň jeden sytě barevný kus šatníku. A barvy se také nebojí kombinovat. Doplňky téměř nenosí, jen jeden křiklavě barevný pletený náramek na pravé ruce (je totiž levák). Občas ho doprovází jeho psí přítel, rasy border kolie, zvaný Moony.

Povaha: Jak už bylo zmíněno, Ien je velmi stydlivý mladý muž. Většinou se snaží vyhýbat neznámému prostředí a cizím lidem, protože je z nich nervózní a přivádí ho do rozpaků. Proto nikdy neudělá první krok, co se týče seznamování se s novými lidmi a už vůbec ne. Většinou zarytě mlčí, dokud není osloven, a příliš toho nenamluví. Jen před přáteli se chová vyrovnaně a bez ostychu a dokonce se tu a tam rozpovídá. Faktem však zůstává, že mnohem raději své myšlenky píše, než aby je říkal nahlas. Je to člověk, který má pochopení téměř pro všechny rozmary a snaží se vidět pozitiva tam, kde ostatní vidí jen negativa. Možná právě proto je trochu naivní a zasněný. Má však svou vlastní hlavu a do svých věcí si nenechá mluvit. Rady od přátel však přijímá ochotně, stejně tak je ochotný poradit, pokud to někdo potřebuje. Je spolehlivý a důvěryhodný, na své přátele by nedal dopustit. Je čestný a spravedlivý a zřejmě působí trochu jako prosťáček, kterým ale rozhodně není. Je velmi inteligentní a má mnoho znalostí, protože svůj volný čas tráví většinou s kvalitními knihami. Odhodí-li ostych stranou, rázem se z něj stane zábavný společník překypující osobitým humorem. Ke své smůle se často potýká s leností a musí se značně překonávat, aby dělal věci, které ho nebaví. Neznamená to však, že by ležel doma na gauči a celý den prospal, jen nerad dělá určité nudné věci, jako je administrativa a pobíhání po obchodech. Zkrátka má určitý svůj styl života, do nějž tyhle malichernosti nezapadají. Jeho velkou slabostí je klaustrofobie, neboli strach z uzavřených prostor, a též fakt, že se mu dělá špatně při pohledu na krev. Nevadí mu, když vidí, jak si někdo odře koleno, nebo tak podobně, ale pokud se řízne, nebo vidí krev téct, udělá se mu špatně. Nejednou už kvůli pohledu na krev omdlel. A jo, v poslední řadě..Ien je Gay.

Životopis: Ačkoli se narodil v Londýně a prožil zde celý život, nikdy nepoznal své rodiče. Vyrůstal v dětském domově, kam ho jako malého odložili. Chodil na místní základní školu, s ostatními vycházel dobře, ale spíše se snažil nevyčnívat, držet se stranou a zajímat se o historii a anatomii. Proto si moc kamarádů nenašel. Smály se mu že je gay. Moc vrstevníků se o něj nezajímalo, protože byl ten typ někoho, kdo se ochotně a dobrovolně učí a nehraje žádný sport a je prostě divný - tak se o ně nezajímal taky. Jen jednou, když trošku rozdráždil spolužáka - ranaře trefnou poznámkou, vykoledoval si zlomený nos a menší nakládačku. Nenechal to jen tak, samozřejmě - všem, kteří se účastnili jeho mlácení, nalil vteřinové lepidlo do bot a velmi dobře se bavil, když se nemohli za živého Boha zout. Pak ale musel skoro týden chodit doslova kanály, než se vztek ranařů zmírnil. Kdyžvšak jistil že sním je něco nepořádku v půlce základky, musel předstoupit na akademii sv.Vladimíra. Z toho důvodu musel opustit své bydliště v dětském domově, aby mohl jít na internát. Jediné, v co doufá, je, že by mohl něco zjistit o svém původu. Čistě ze zvědavosti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Propagace:
Chceš taky vyměnit ikonku? Napiš do reklam.