Moroj - Joakim Fredrik Iisakki Drozdov

9. února 2013 v 14:32 | Rose |  Profily
Jméno: Joakim Fredrik Iisakki Drozdov
Rasa: Moroj
Věk: 17 let
Datum narození: 21.2. 1996
Místo narození: Finsko
Živel: oheň

Vzhled: Na první pohled naprosto normální chlapec, co jen tak nevybočuje z řady ostatních, ale první dojem většinou klame, ne? No, u něj je to tak nějak rozporuplné, ale začala bych těmi informacemi, které většinou neodpovídají knižním faktům. Je moroj, proto jeho výška dosahuje slušných pár centimetrů nad normální průměr a velikost těch větších, inu není si při stavbě jeho postavy čemu divit, takový pidižvík... To by mu každopádně neslušelo i přes to všechno. Inu, svaly a má a není to jen nevymakaný přelud, jsou to dokonalé obrazce a souhra lidského těla, přírody a vzhledu, jelikož dodávají postavě na jakési mohutnosti, velikosti… Ano, a ten estetický dojem jim ještě dodává jeho takřka bílá pokožka, která nemá ráda slunce a rychle se spálí. Tvaruje všechno a vypadá tudíž jako vytesaný z mramoru… A nejsme ostatně daleko od pravdy, ne? Podíváme-li se blíže na jeho obličej, všimneme si jistého detailu očí, které nemají dokonale a pronikavě modrou barvičku, spíše medovou, hezky hnědou s černou panenkou, jak jinak, a naprosto kontrastujícím sněhovým bělmem, co trochu vystupuje z jinak symetrického obličeje, který rámují světle blond vlasy (není od věci tvrdit, že bílé, ale většina si pod tím představí staříka, na což má při svém věku dost času). Jsou střižené poněkud neurčitě, ale každopádně v tom nehledejte peroxid vodíku, byla by to urážka takového mistrovského díla! Rtíky nechytily také zrovna moc pigmentu, tváří se růžově, občas se blýskne někde nějaká ta krev, ale velmi zřídka najdeme jinou barvu. A jinak obličej je symetrický, takřka bez jakýchkoliv viditelných vad, možná trochu vystouplé lícní kosti, ale to není vada na kráse, samozřejmě… Pod úsměvem také skrývá řadu čistých zubů, co vypadají jak z reklamy na zubní pastu, hlavně ve chvíli, kdy na vás zamrká těmi dlouhými řasami… Postava svalnatá, jak bylo zmíněno výše a už to není chlapec, nedá se považovat za malého klučinu, to by byla urážka toho všeho, co si na těle vypracoval… Ale tomu jsem se věnovat nechtěla, samozřejmě jsou tu i důležitější a zajímavější témata a tím je zohyzdění těla, alias tetování a jiná dobrodružství z mládí… Ne, ani tomu se chudáček nevyhnul. Mlátila s ním puberta tak dlouho, dokud si na zápěstí nenechal vytetovat jakési znamení a pokud by vám někdy prozradil, co to znamená, tak si můžete gratulovat. Je to slovo jeho finským jazykem, vyvedené mistrovsky šetrnou prací… A tím zohyzďování končí. Vrhneme se na oblečení, protože snad make-up nemá v jeho vzhledu co dělat… Rád nosí kontrastní barvy s barvou jeho kůže, takže většinou jsou to černé džíny, černá trička, košile… ale jeho milovaná sestřička mu také donutila něco světlejšího, ledově modrého, aby to ladilo s árijským vzhledem… Není to moc sportovní, spíše elegantní a neuznává utrhané džíny nebo něco takového, to na něm nikdy neuvidíte. A nosí značky, snad nečekáte věci z nejbližšího second handu, to se nedá za žádnou cenu koupit ba i se na to podívat! Rolex, Armani… To je něco jiného, takže chodí oblíkaný jako model, samozřejmě. Vždyť je moroj. A ještě královský!


Povaha: Povaha je důmyslný systém všech možných ale a já svými vyjadřovacími schopnostmi nejsem schopna zachytit jedinečnost někoho takového, vlastně každého tvora, kterým on bezpochyby je, proto následující věty berte jako stručné shrnutí těch základních bodů, které by měly pevně držet zbytek křehké psychiky. Nedá se nikdy říci, jak by se přesně zachoval, však to sami známe… První dojem z něj může být rozporuplný, přátelský a dobře vypadající kluk, nebo snad namachrovaný frajírek, co do postele dostane každou? Toť nevyřešitelná otázka, který provází většinou jeho maličkost všude, kam se pohne. Jednou působí tak a podruhé onak… Nedá se říci přesně, jestli je jedno nebo druhé, ale když se s ním dáte v přijatelné míře do řeči, určitě s vámi rád něco prodiskutuje a vy konečně pochopíte, že před sebou nemáte tuctového chlapečka, který se najde všude možně. On je prostě charakter, je svůj a nic ho nikdy nezměnilo, ženská už vůbec ne. První diskuze může vést do menšin, na tenký led, ze kterého není úniku, ale pokud tohle vycukání přežijete, tak si sice trochu přijdete k újmě na zdraví, ale poznáte, že je prostě pohodář duší i tělem, jenom schovaný pod drahým oblečením a uhlazeným chováním, co mu každopádně není cizí. Vyjadřuje se na úrovni, pečlivě s dokonalou intonací, nikdy si nic nezamění, ale na druhou stranu nezní jak stará učitelka, není špatný, vůbec ne. Poznáte-li jeho maličkost blíže, tak zjistíte, jak je otevřený, přátelský a podobně… Určitě vás nikdy nezradí, bude stát po vašem boku do pomyslného konce a vždy se postaví na vaši stranu, je přátelský a na svých milovaných lpí tělem i duší, nikdy by jim neublížil, nepodrýval jejich autoritu a i případné nedostatky a chyby si nechává jen pro sebe, nevyjadřuje je na veřejnosti nikterak moc, nikterak příliš. Vždy se snaží pomoci, je to kámoš do nepohody. Vezmeme-li jeho vztah k cizincům, tak mu nevadí, snaží se jim pomoci, ale po pravdě nenávidí nafoukané holčičky, to se projeví dlouho potlačovaná a poněkud agresivní a hlavně finská stránka, začne mluvit tichým a nepříjemným hlasem, chová se hůře než kdokoliv jiný a ponižuje za každou cenu tu nicku, co si zvedá sebevědomí něčím tak ubohým. A tisíckrát mu můžete říkat, že to nemá cenu a ten člověk za to nestojí, ale on si bude stát za svým a udělá, co bude chtít on, co více se o něm dá říci, palice je to dubová, nic více a nic méně. Vztah k dívkám… Bylo by to dlouhé, ale tady se projevují první trhliny severské výchovy, kterou podstoupil. Dívka by při nejlepším měla být hezká a sebemenší vada na kráse znamená odstavení pro někoho méně cenného, prostě si potrpí i na obyčejnost jako je vzhled a vše musí být perfektní, bez jediné chybičky, jinak to nebere. Není děvkař, to vyloženě ne. Nepokládá za nutné vystřídat půlku harému, prostě je takový jaký je a občas doufá v romantická gesta… Pak je ochotný udělat první krok a s někým se zadat. Doba závisí jen na ní, na nikom jiném. Nekrásnější vztah nechová však k nikomu jinému, než ke své malé sestřičce, Kiiře. No dobře, malá je dost relativní pojem ve chvíli, kdy je starší jak on, ale na ní dá vždycky, snaží se jí vyjít vstříc v každé blbosti a i když mu za to budete sypat popel na hlavu, tak se bude snažit jít za ní… Takže pozor, dámy.

Životopis: Bylo nebylo… Ale vlastně tohle není pohádka ani nic v tomhle stylu, prostě se v daleké zemi, kdesi za hranicí lidského chápání, kde Havajčan by umrzl a Američan by se byl rád vrátil i do toho Mexika… Chvilka napětí… narodil se nám ve Finsku chlapec. Ale ne jen tak obyčejný, to je jasné, přeci co by někdo takový dělal na upíří akademie a další chvilka napětí… byl to upír… No dobrá, uznávám že tohle není moc poetický začátek, ale co s vámi mám dělat… Chlapec se tedy narodil v zemi tisíce jezer jako syn dvou královských morojů, samozřejmě ten manželský, dědic… A druhý, to byl problém číslo jedna, jelikož vše měl dědit jeho další bratr, který se k tomu také náležitě měl a už od počátku věků svého mladšího sourozence utlačoval. Ale nakonec spolu nějak začaly koexistovat, tedy do chvíle, než se objevil další potencionální sourozenec, mladá dhampýrka. Z počátku se na ní díval skrz prsty, jelikož byla podřadná rasa, ale po pár rozhovorech s otcem, který se k dítěti přiznal, si ji oblíbil více, než kohokoliv jiného. Mimo hodiny všeho možného a nemožného za ní lezl a neustále se snažil navázat nějaký kontakt, inu ona evidentně nejevila přílišný zájem, ale on v tom vytrvale pokračoval. Na dvoře se střídala dáma za dámou, dívka za dívkou a žena za ženou a on poprvé pochopil krásu něžného pohlaví, co se mu producírovalo před nosem a spolu se svým bratrem se stal vrchním lamačem srcí, nikdy mu žádná dívka moc dlouho nevydržela, možná pozorování své sestřičky věnoval moc pozornosti, jelikož pak schytal většinou nadávky typu, že se do ní zamiloval a podobně, což samozřejmě nebyla pravda, ale myslet si to mohli… Sešel se dnem se dnem a jejich Kiiruška složila přísahu, zestárla… Ano, přišel ten špatný nápad s výletem do přírody. Měli rádi lovy, hraní a podobně, proto přemluvit rodiče za pomoci éteru nebylo nic složitého a jelo se, nijak daleko, ale finská příroda tam byla lepší, jak na obrovském dvoře nějakého princátka, či co to bylo. No, povídalo se, jedlo se a prostě se zažil typický výlet několika pubertálních dětí, postavil se stan a povídalo se. Kiira tehdy řekla naprosto šokující informace, kterým oba dva bratři naslouchaly uchváceni a s potlačovaným vztekem, jelikož to co slyšeli se daleko nepodobalo tomu, v co doufali… No noc si také vyžádala oběti v podobě únavy, takže když všichni zalehli a usnuli, tak strigojové měli dokonalou možnost je napadnout. A využili jí. Joakim si toho z boje moc nepamatuje, občas zahlédl krev, cítil tepající bolest někde na zátylku, jak ho Kiira odhodila obrovskou silou na jakýsi strom, ale možná to ani nic takového nebylo, všechno se zamlžilo a neviděl nic, jen slyšel křik. Svojí sestry, svého bratra, vrčení těch oblud, co je napadli, ale sám byl ticho, jen to rozmlženým zrakem pozoroval jistý si, že zemře… Chyba lávky, prosím, jeho sestra ho zachránila, inu jeho druhý bratr padl, byla to bolest, nesnesitelná, ale na druhou stranu sám zůstal na planetě zemi a ona ho zachránila, proto se mu nenávistná reakce nepozdávala vůbec nelíbila, ale tlak na jeho osobu byl tak silný, že se také odvrátil od někoho, kdo mu vdechnul nový život a upřel se zpět k něčemu tak odpornému jako je alkohol. Celé dny se nalíval, aby zachránil šrámy na duši. Jeho rodina pozorovala tu životní trosku, co se hroutila při každé příležitosti, ale to stále nebyl důvod ho posílat na akademii… Dostal se do léčebny a to nejhorší měl za sebou, vdechlo mu to novou naději do žil, takže se vrhla na pátrání po své sestře, nebylo to nic jednoduché, jelikož její cestování po státech bylo nelegální, inu shodou náhod se dostal do Ameriky, běhali se tehdy nějaké dostihy a on s rodinou se hrdě promenádoval prostorem pro V.I.P. A tam slyšel diskuzi dvou dělníků o luxusní prostitutce někde z Finska… Chvilku mu trvalo, než si všechno srovnal, ale nebylo pochyby, jeho sestra je tu, v zemi hrdosti a naivity. A také zjistil kde, nic složitého pro někoho s nehorázným množstvím peněz…. A další suma ho dostala tam, ale co má očekávat, to sám neví…
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Propagace:
Chceš taky vyměnit ikonku? Napiš do reklam.